Ahoj po jedenácté! 🦇
(Už je to číslo tak vysoké, že píšu i mezeru!)
Jsem Bára (@barboravic) a tohle je jedenáctý díl mého newsletteru, ve kterém přináším tipy na to co vidět, slyšet, číst a co si nenechat ujít. Možná jste překvapeni, kde jsem se u vás v e-mailové schránce vůbec vzala, ale vskutku, stále žiju a tento newsletter stále vychází. Už po jedenácté.
Omluvy za delší prodlevu si nechám stranou a kdo by čekal, že s velkým odstupem od posledního vydání bude v mém seznamu logicky velká spousta tipů, toho taky zklamu (má tohle vůbec cenu číst? ha, sama nevím!). Nesoustředím se, vůbec na nic. Chytla mě krize čtecí, sledovací i poslouchací.
Máte na to někdo recept, nebo už budu navždycky neuroticky přecvakávat z jednoho podcastu na druhý a budu patnáctkrát dokola číst první kapitolu knížky, abych na jejím konci zjistila, že vůbec nevím o čem je? Tento osud momentálně stíhá Améliinu nehybnost od Kateřiny Rudčenkové, kterou jsem si zatím zvládla akorát vyfotit na Instagram.
Pro začátek vás obohatím básní Kudla z leporela Petra Borkovce s názvem Věci, které ztrácíme. Kdybych měla nějakou kudlu, taky jí určitě ztratím… Zdroj: Zlatá Velryba
📚 ČTIVO.
Pojďme na to a začneme s resty. V minulém newsletteru jsem slíbila, že dám vědět, jak mě nakonec přesvědčila Prsa a vajíčka od Mieko Kawakami. Nepřesvědčila. Žádný velký zvrat se nekonal a na Goodreads jsem dala dokonce 2 z 5 hvězdiček a to jsem málokdy tak zlá, ale tohle se fakt nedalo. Dočetla jsem to jen proto, že neumím odkládat knížky v půlce. Kdyby tahle věc byla pracovní schůzka, rozhodně by to byla nějaká z ranku těch, který mohly být jen e-mail. Užila jsem si akorát japonskou atmosféru a pár zajímavých myšlenek, ale overall mě to spíš fakt krutě nebavilo.
Co mě ale bavilo velmi byl Kov od Karla Veselého. Nečetla jsem si předtím vůbec do čeho jdu a bylo to skvělý, takže to doporučuji i vám. Nezjišťujte, nenačítejte, prostě si to dejte a bude vás to bavit. Kdyby mi totiž předtím někdo shrnul o čem to je, znělo by mi to jako totální úlet a asi bych se do čtení zrovna dvakrát nehrnula. A to by byla škoda. Intenzivní zážitek z knížky určitě umocnil i fakt, že jsem asi půlku z ní přečetla kolem 4 ráno, kdy jsem u toho v nosítku uspávala nemocného Lil B-ho chozením po domě, ale věřím, že dobrej zážitek to bude i když si ji přečtete tak nějak klasicky třeba vsedě nebo vleže.
Poslední doporučení je na knihu Osiřelec od polské spisovatelky Miry Marcinów. Krátké útržky, výkřiky nebo situace postupně mapují vztah matky a dcery rámovaný smrtí první jmenované a já jí dala za dva večery a užila jsem si to opravdu velmi. Mira umí skvěle natěsnat hromadu emocí do pár slov, budete se smát i brečet a věřím, že tahle forma psaní vcucne i ty, kteří normálně moc nečtou.
👶📚 BABY ČTIVO.
A na literární okénko navážu ještě novou kategorií, jelikož jsme s Lil B-ím začali na pravidelné bázi chodit do knihovny (a je jedno, že zatím fyzicky chodí pouze jeden z nás dvou). A tak ať chci nebo nechci, nejvíc literatury se u nás teď přečte té obrázkové. Už jsem zmínila leporelo Věci, které ztrácíme od Petra Borkovce, u kterého jsem se upřímně smála a pak mi při každém dalším čtení nejvíc vrtalo hlavou, jestli to telefonní číslo uvedené u jedné z básniček, je opravdu jeho. SMSku jsem mu ale neposlala.
Výborné počtení byla taky dětská kniha velkého formátu Poďme objavovať Slovensko od Márie Nerádové. Krásně ilustrovaná velká kniha s pevnými stránkami, kde můžete kromě příběhu taky hledat v ilustracích různé postavičky z přebalu knihy. U nás nejvíc frčel žížalák Pal’ko, který je nasratý za každých okolností, ať už je na výletu v Banskej Šťiavnici nebo v Bratislavě. Tohle je jedna z knížek, kterou si určitě půjčíme vícekrát, protože se jen tak neokouká a při každém čtení můžete v ilustracích hledat a nacházet další a další překvápka.
Poslední tip je František z kompostu od Simony Čechové. Kompost zrovna rychtujeme na zahradě, takže jsme si tematicky půjčili tuhle kraťoučkou knížku a ač má jenom 40 stran, věřte, že Františka si na nich zamilujete. Kromě cute příběhu o žížale Františkovi, která hledá svůj životní smysl, aby ho našla právě v kompostování, se v závěru můžete na toto téma i parádně dovzdělat a odnesete si praktický tipy, jak s kompostem zacházet. To jsem od dětské knížky rozhodně nečekala, kdybych si i ty dětské úlovky zaznamenávala na Goodreads, tak je to rozhodně na 5 hvězd (a taky bych asi dost v pohodě pokořila svoji reading challenge).
👂 KU POSLECHU.
Kromě mých klasických podcastových oblíbenců jsem v poslední době objevila podcast Uložit jako…, ve kterém 3 designéři řeší nejrůznější vizuální témata z jejich profesního pohledu. Můžete ho poslouchat buď klasicky na podcastových platformách a nebo i s obrazem na YouTube, kde si rovnou můžete nakoukávat ukázky, o kterých je zrovna řeč. Pokud jste aspoň trochu od kreativního fochu, tuším, že by vás to mohlo bavit!
A doporučuju taky nový podcast Hany Řičicové z Radia Wave s názvem Vlna. Slyšela jsem zatím jen první díl, který se věnoval ravu a byl suprově zpracovaný a naditý informacemi, těším se na další témata!
🎬 SLEDUJ.
Na sledovačky teď moc času nemám, ale přesto hodím do placu jeden tip a to je seriál Sex O’Clock, kterým teď žiju ve svém pracovním světě na Voyo. U pracovních věcí se mi většinou stává, že se mi postupně okoukají, ale u Sex O’Clock se kolikrát směju u některých scén i po patnáctý. Je to komediální oddychovka, scénář má občas slabší nebo prvoplánovější místa, ale je to vizuálně fakt povedená věc, výborně nacastovaná, mluví současným jazykem a mezi českými komediálními počiny rozhodně vystupuje vpřed. Stojí za zhlédnutí!
☕️ ŽIVOT.
A teď jeden digitální lifehack. Pokud si občas potřebujete přeposílat mezi počítačem a telefonem nějaká videa nebo větší fotky, možná to děláte zbytečně složitě, jako jsem to donedávna dělala já. Nahrála jsem je na Google Drive, to většinou trvalo sto let, pak se to nahrálo blbě a nebo mi pak video do iPhonu nešlo uložit, prostě bolest. Když ale k přeposílání využijete Telegram, je to úplně jiná káva. Stáhla jsem si appku na desktop i na telefon, neubere to nic na kvalitě obsahu a navíc si můžete vytvořit různá vlákna, abyste se v tom vyznali. Nebe!
🎨 ART.
Výstavy zatím zvládám jen v mém hoodu, takže opět doporučím všem výlet do Kutné Hory, kde je v GASKu prodloužená výstava Válovek do 10. dubna. Nově je tam taky Olaf Hanel (to mě úplně nevzalo) a pak dvojice výtvarníků z AVU, Vojtěch Trocha a Vojtěch Hrubant. To mě bavilo o kousek víc.
A když už tady budete, můžete se zastavit taky v Galerii Felixe Jeneweina, kde teď vystavuje Michal Černušák.
Co kulturního jste v poslední době zažili vy?
Díky za trpělivost s mojí nepravidelností, příští číslo zatím ani nebudu slibovat, ale jednou určitě přijde a třeba to bude dřív, než byste čekali!
Kulichy ještě neuklízet, ještě bude kosa.
B.
PS: Můj newsletter vychází vždy v neděli, většinou jednou za 14 dní nebo 3 týdny, podle toho, jak se mi nahromadí nové čtivo nebo poslechy. Pokud je vám dnešních tipů málo, mrkněte i na moje předchozí newslettery, plné toho co číst, vidět a slyšet!